Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita.

Projekt Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita probíhá v letech 2023–2027 za podpory programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity Ministerstva kultury České republiky – NAKI III. Řešitelem projektu je Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze.

Obecným cílem projektu je rozvíjení specifické národní a kulturní identity prostřednictvím poznání, interpretace, vyzdvižení kulturního významu a možností udržitelného zachování v současné době jedné z nejohroženějších skupin stavebních památek druhé poloviny 20. století, dosud stále přehlížených a nedoceněných i v rámci širokého spektra témat průmyslového dědictví. Projekt přímo navazuje na dva projekty NAKI, jichž bylo VCPD FA ČVUT řešitelem a využívá a rozvíjí výsledky dosaženého poznání pro další úroveň syntetizujícího a vyhodnocujícího výzkumu a jeho další aplikaci.

Obsah pojmu průmyslové dědictví je třeba rozšířit oproti dosavadnímu (tradičnímu) vnímání, chápání a zpracování. Konkrétním cílem projektu je proto poznání posunout ve dvou tematických a metodických liniích. V prvé řadě v časovém rámci, tedy se zaměřením na dosud nezmapovanou, přehlíženou a ohroženou kulturní vrstvu průmyslové architektury druhé poloviny 20. století, s potřebnými kontextuálními přesahy oběma směry – jak do meziválečného období, tak do transformačních devadesátých let.

Paralelní linie pak sleduje doprovodné společenské jevy, které ve sledovaném období přinesly potřebu a hledání nových interpretačních rovin průmyslového dědictví a vznik programových snah o jeho záchranu. Po čtyřiceti letech, tedy v časovém odstupu, který historici kladou jako základní podmínku pro objektivní hodnocení minulosti, se ocitáme v analogické situaci – předmětem zájmu se stává přehlížená vrstva architektonického dědictví, jejíž význam a hodnoty jsou obtížně pochopitelné a sdělitelné. S pohledem do minulosti je tedy evidentní, že argumenty musí být formulovány na jiném základě než doposud, stejně jako je třeba aktivizovat odborný a veřejný zájem o tyto stavby, než o ně přijdeme, aniž bychom se je stihli ze zpětného pohledu naučit vnímat a pochopit.

Téma, obsah i formální zpracování aplikačních a publikačních výsledků výzkumu jsou zvoleny tak, aby byly bezprostředně využitelné v oblastech činnosti profesních a vzdělávacích organizací, orgánů státní správy a samosprávy, soukromých subjektů, výzkumných institucí a v neposlední řadě odborné i laické veřejnosti.