Unikátní tkalcovny v Náměšti nad Oslavou

Součástí třináctého ročníku Dne architektury s hlavním tématem Konstrukce byla i komentovaná prohlídka dvou poválečných tkalcoven v Náměšti nad Oslavou. Průvodce Jan Zikmund ve výkladu představil také projekt NAKI Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita. 

Mladší tkalcovna byla postavena pro ověření tzv. vícepodlažní výrobní buňky, jejíž návrh vypracovali v letech 1971–1972 v gottwaldovském Centroprojektu Radúz Russ a Jaroslav Matuška. Koncepce umožňovala výstavbu univerzálních prostor s lehkým pláštěm o více podlažích za použití stavebnicového systému TETRA, vyvinutého v oddělení ocelových konstrukcí Chemoprojektu Brno. Buňka má půdorysné rozměry 24 × 24 metrů, ale parametry konstrukce umožňovaly výstavbu halových prostorů o půdorysu až 54 × 54 metrů. Autorem architektonického řešení je Ludvík Jungwirth, stavbu provedly v letech 1973–1977 Průmyslové stavby Brno pro výrobu kobercových dvojplyšů národního podniku Bytex, zkušební provoz byl zahájen v roce 1978. Po úspěšném ověření se tento konstrukční systém použil pro přádelnu vlnařského kombinátu Mosilana v Brně (Centroprojekt, Zdeněk Přibyl, 1980–1987).

Experimentální tkalcovna je zdařilým příkladem dobových snah o výstavbu univerzálních a flexibilně replikovatelných budov, jakými se zabývali teoretici průmyslové architektury již od konce padesátých let.

Exkurze pak pokračovala do nedaleké tzv. staré přádelny, jež byla postavena v letech 1946–1947 rovněž pro výrobu koberců. Šedová střecha zde není, jak by se mohlo z exteriéru zdát, tvořena tenkými železobetonovými skořepinami, ale nese ji působivá dřevěná lamelová konstrukce, navržená významným brněnským specialistou Ferdinandem Ledererem. V tuto chvíli neznáme obdobné zastřešení průmyslové haly na území bývalého Československa, v Náměšti nad Oslavou tak najdeme v těsné blízkosti dva unikátní příklady poválečné průmyslové architektury, navíc dochované v autentickém stavu. Připomínají zároveň místní tradici textilního průmyslu, sahající do konce 18. století. Zatímco ve starší tkalcovně probíhají pravidelně nejrůznější kulturní akce, osud mladší je v tuto chvíli nejistý.

Komentovanou prohlídku přiblížila také reportáž na Českém rozhlase Vysočina.